Bálvalusdárbbu árvvoštallan
Huom!
Alla olevat saamenkieliset sivut on julkaistu ennen hyvinvointialueille siirtymistä. Tästä syystä teksteissä käytetään vielä kunta-sanaa.
Lámisolbmo bálvalusaid dárbbu galgá árvvoštallat, vai sutnje sáhttet plánet bálvalusaid heivvolaš ollisvuođa. Bálvalusdárbbu árvvoštallamis sosiálabargi ja lámisolmmoš gieđahallaba ovttas dan:
- makkár áššehasa eallindilli lea ja
- makkár veahki ja doarjaga son dárbbaša.
Mielde árvvoštallamiin sáhttá leat maiddái lámisolbmo oapmahaš dahje eará sutnje lagaš olmmoš dahje dárbbu mielde su lágalaš ovddasteaddji.
Árvvoštallama áigge lámisolbmui galgá čielggadit su vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid, mat vuođđuduvvet láhkaásaheapmái čielggadit iešguđetlágan molssaeavttuid bálvalusaid ollašuhttimis. Bálvalusdárbbu árvvoštallama galgá álggahit ádjánkeahttá ja dahkat lohppii almmá dušši ájiheami haga. Hohpolaš bálvalusaid galgá lágidit lámisolbmui dalán.
Bálvalusdárbbu árvvoštallama vuođul ráhkaduvvo bálvalusplána. Lámisolmmoš sáhttá ieš bivdit gieldda sosiáladoaimmas bálvalusdárbbu árvvoštallama.
Sápmelaš lámisolbmuid bálvalusdárbbu árvvoštallamis, bálvalusplánemis ja bálvalusaid ollašuhttimis galggašii leat vuolggasadjin áššehasa ja su bearraša gielalaš ja kultuvrralaš sierraiešvuođaid dovdán ja áššehasa osolašvuođa nannen lagašbirrasisttis nu bures go vejolaš. Vaikko áššehas ja bargi humašeigga seamma giela, kulturerohusaid gánnáha váldit vuhtii áššehasdilis.
Bálvalanplána
Bálvalusdárbbu árvvoštallama loahppaboađusin ráhkaduvvo bálvalanplána. Dat lea čálalaš plána dain bálvalusain ja doarjjadoaimmain, maid lámisolmmoš dárbbaša ceavzin dihte beaivválaš eallimis. Bálvalusplánii galgá čállit maiddái áššehasa iežas oaidnu, vaikko dat spiehkkasivččii bargi oainnus.
Eiseválddiin lea lága vuođul geatnegasvuohta ráhkadit bálvalusplána dalle, go sáhka ii leat gaskaboddosaš rávvemis ja bagadallamis dahje go plána ráhkadeapmi ii muđui leat čielgasit dárbbašmeahttun. Bálvalanplána namma sáhttá leat maiddái áššehasplána.
Sierrafuolahus-prográmma
Čálalaš sierrafuolahusprográmma ráhkaduvvo olbmui, guhte oažžu sierrafuolahusa (SFP). Prográmmii čállojuvvojit dat bálvalusat ja doarjjadoaimmat, maid olmmoš oažžu čálganváddolága vuođul. SFP ii leat plána, muhto baicca mearrádus dain bálvalusain, maid olmmoš oažžu čálganváddolága vuođul.
Lámisolbmos lea subjektiivvalaš vuoigatvuohta daid bálvalusaide ja doarjjadoaimmaide, mat leat čállojuvvon sierrafuolahusprográmmii. Dát mearkkaša, ahte gielda galgá lágidit namuhuvvon bálvalusaid mearraruhtadilis beroškeahttá.
Bálvalusaid ohcan
Dušše lámisolbmui ráhkaduvvon bálvalusplána ii vuoigadahte oažžut bálvalusaid, muhto baicca bálvalusaid galgá ohcat sierra dahjege dain galgá oažžut mearrádusa.
Ášši sáhttá boahtit sosiálafuolahusas fápmui oktavuođaváldimiin, mii ii dárbbaš leat čálalaš dahje čuovvut man nu dihto hámi. Bálvalussii guoski ohcamuš sáhttá nappo leat maiddái njálmmálaš ja dan sáhttá dahkat vaikko plánenproseassa loahpas. Ohcci ja sosiálabargi vuoigatvuođadorvvu dihte ja ášši njuovžilis dikšuma dorvvasteami dihte ohcamuša gánnáha goittotge álot bargat čálalaččat. Hohpolaš diliin bálvalusain galgá dahkat mearrádusa almmá bálvalusplánema haga.
Muhtin bálvalusat ohccojuvvojit gárvves skoviiguin, maid oažžu sosiáladoaimmas dahje ruovttugieldda interneahttasiidduin. Dávjjimusat ohccojuvvo friddjahámat čálalaš dahje njálmmálaš ohcamušain.
Friddjahámat ohcamušas galget boahtit ovdan unnimustá čuovvovaš áššit:
- Guđe bálvalus ohccojuvvo, ja gii dan ohcá
- Manin ohcci dárbbaša gažaldatvuloš bálvalusa: dáid áššiid gánnáha muitalit čielgasit ja dárkilit, mot váddu hehtte ohcci beaivválaš eallima, ja mot dilli ohccojuvvon bálvalusa oažžuma maŋŋá vuogiha
Mearrádus
Mieđihuvvon bálvalusain galgá álot dahkat čálalaš mearrádusa. Mearrádussii sáhttá ohcat maiddái rievdadusa.
Mot bálvalusas dahkkojuvvon mearrádussii sáhttá ohcat rievdadusa?
Go oaččut eiseválddis mearrádusa, masa háliidat ohcat njulgema, álggat lohkamiin mearrádussii laktojuvvon rievdadusohcanrávvagiid. Čuovo daid ja ráhkat čálalaš njulgengáibádusa dahje váidaga. Čále ohcamuššii čuovvovaš áššiid:
- du nama, čujuhusa, mearrádusa dieđuid (beaivemeari ja gii mearrádusa lea addán)
- čielgasit dan, maid gáibidat (ovdamearkka dihte dihto mearrádusa galgá gomihit ja dutnje galgá mieđihit du ohcan bálvalusa) ja
- ákkastallamat, maid dihte aiddo dutnje galgá mieđihit du ohcan bálvalusa (muital, ahte leat lámisolmmoš ja lassin čielggat, mot váddu boahtá ovdan, ja mot bálvalus álkidahttá du dili ja nu ain)
- Lasit mielddusin vejolaš doavttirduođaštusaid, fysio- ja doaibmaterapevttaid cealkámušaid ja áššái laktáseaddji eará áššegirjjit.
Muitte sáddet váidaga addojuvvon mearreáiggi siste, dahje muđui dat ii gieđahallojuvvo.
Lámisvuođabálvalusaid áššehasmávssut
Lámisvuođabálvaluslága oaivvildan bálvalusat leat váldoáššis nuvttá, daningo daiguin dahkkojuvvo vejolažžan lámisolbmuid ceavzin dábálaš eallindoaimmain ja dorjojuvvo sin oassálastin servodatlaš doaimmaide.
Maiddái čálganváddosaš olbmuid sierrafuolahus lea nuvttá, muhto ovdamearkka dihte čálganváddolága mielde orrumis berrojuvvo bajásdoallanmáksu.
Sáhttobálvalusain sáhttá bearrat áššehasas eanemustá báikegotti almmolaš johtolaga mávssu vástideaddji dahje eará govttolaš mávssu, man dasa sáhttá buohtastahttit.
