Palvâlemtáárbu árvuštâllâm

Vádulii ulmuu táárbu palvâlussáid kalga árvuštâllâđ, vâi sunjin puáhtá vuáváđ hiäivulii palvâlusâi ubâlâšvuođâ. Palvâlemtáárbu árvštâlmist sosialpargee já vádulâš olmooš maneh oovtâst čoođâ tom:

• maggaar äššigâs eellimtile lii já
• maggaar iše já torjuu sun taarbâš.

Fáárust árvuštâlmist puáhtá leđe meid vádulii ulmuu omâhâš tâi kiinii eres, kote lii sunjin aldaaš, tâi táárbu mield suu lavâlâš ovdâsteijee.

Árvuštâllâm ääigi vádulii ulmui kalga čielgiđ, et magareh suu laahân vuáđuduvvee vuoigâdvuođah já kenigâsvuođah láá sehe magareh muulsâiävtuh láá palvâlem olášitmist. Palvâlemtáárbu árvuštâllâm kalga algâttiđ tállán já kiergâttiđ tušij tiet ájáttâlhánnáá. Huápulijd palvâlusâid kalga orniđ vádulii ulmui tállán.

Palvâlemtáárbu árvuštâllâm vuáđuld čálloo palvâlemvuávám. Vádulâš olmooš puáhtá jieš pivdeđ kieldâ sosialtooimâst palvâlemtáárbu árvuštâllâm.

Sämmilij vádulij ulmui palvâlemtáárbu árvuštâlmist, palvâlemvuáváámist já palvâlusâi olášitmist vuolgâsaijeen kolgâččij leđe äššigâs já suu perruu kielâlij já kulttuurlij eromâšjiešvuođâi tubdâstem já äššigâs uásálâšvuođâ nanodem jieijâs aldâsiärváduvâst nuuvt pyereest ko máhđulâš. Veikkâ äššigâs já pargee sárnuččáin siämmáá kielâ, te kulttuuriäruid kannat väldiđ huámmášumán äššigâstilálâšvuođâst.

Palvâlemvuávám

Palvâlemtáárbu árvuštâllâm loppâpuáđusin ráhtoo palvâlemvuávám. Tot lii kirjálâš vuávám tain palvâlusâin já toorjâtooimâin, maid vádulâš olmooš taarbâš, vâi piergiiččij jyehipiäiválii elimist. Palvâlemvuáváámân kalga kirjiđ meid äššigâs jieijâs uáinu, veikkâ tot iäráničij-uv pargee uáinust.

Virgeomâháást lii laahân vuáđudum kenigâsvuotâ rähtiđ palvâlemvuávám talle, ko koččâmuš ij lah koskâpuddâsii ravviimist já stivriimist tâi ko vuávám rähtim ij mudoi lah čielgâsávt taarbâšmettum. Palvâlemvuávám puáhtá leđe noomâs peeleest meid äššigâsvuávám.

Sierânâstipšomohjelm

Ulmui, kote finnee sierânâstipšom, ráhtoo kirjálâš sierânâstipšomohjelm (erityishuolto-ohjelma, EHO), moos kirjejuvvojeh toh palvâlusah já toorjâtooimah, maid olmooš finnee ovdánemváddulaavâ vuáđuld. EHO ij lah vuávám pic miärádâs tain palvâlusâin, maid olmooš finnee ovdánemváddulaavâ vuáđuld.

Vádulii ulmust lii subjektivlâš vuoigâdvuotâ tooid palvâlussáid já toorjâtoimáid, moh láá kirjejum sierânâstipšomohjelmân. Taat uáivild, et kieldâ kalga orniđ täid palvâlusâid ton jieijâs meriruttâtiileest sorjohánnáá.

Palvâlusâi uuccâm

Vádulii ulmui rahtum palvâlemvuávám ij ohtuunis addel vuoigâdvuođâ palvâlusâi finniimân, pic palvâlusâid kalga uuccâđ sierâ ađai tain kalga finniđ miärádâs.

Ääši puáhtá pieijâđ sosialtipšoost joton ohtâvuođâ väldimáin. Viestâ ij taarbâš leđe kirjálâš ige tot taarbâš nuávdittiđ mongin tiätu häämi. Nuuvtpa palvâlusân kyeskee ucâmuš puáhtá leđe meid njálmálâš tâi tom puáhtá rähtiđ veikkâ vuávámproosees loopâst. Occee já sosialpargee vuoigâdvuotâtorvo keežild já ääši njyebžilis tipšom turvim várás ucâmuš lii kuittâg pyeri čäälliđ ain kirjálávt. Huápulijn tábáhtusâin palvâlusâst kalga toohâđ miärádâs palvâlemvuáváámijttáá-uv.

Motomijd palvâlusâid kalga uuccâđ valmâš luámáttuvâiguin, maid finnee sosialtooimâst tâi päikkikieldâ internet-siijđoin. Táválumosávt uuccâm tábáhtuvá kuittâg rijjâhámásijn kirjálijn tâi njálmálijn ucâmuššáin. 

Rijjâhámásii ucâmušâst kalgeh tiettuđ aainâs-uv čuávuvááh ääših:

• Mii palvâlusâid occoo, já kii tom ocá
• Mondiet occee taarbâš taam palvâlus: täi osij lii pyeri muštâliđ čielgâsávt já tárkká, maht váddu hettee occee jyehipiäiválii eellim, já maht tile muttoo ko occee finnee uccum palvâlus.

Miärádâs

Mieđettum palvâlusâin kalga ain toohâđ kirjálii miärádâs. Miärádâsân puáhtá meiddei uuccâđ nubástus. 

Maht palvâlusâst tohhum miärádâsân puáhtá uuccâđ nubástus?

Ko tun finniih virgeomâháást miärádâs, moos tun halijdah uuccâđ nubástus, te aalgât luhâmáin miärádâsân lohtum nubástusuuccâmravvuid. Tooimâ toi mield já čääli kirjálii vuoigimvátámâš tâi vaidâlus. Čääli ucâmušân čuávuváid aašijd:

• tuu noomâ, čujottâs, miärádâs tiäđuid (peivim já tom kii lii adelâm miärádâs)
• čielgâsávt tom, maid tun vaađah (ovdâmerkkân tiätu miärádâs kalga raččođ já tunjin kalga mieđettiđ palvâlus, mon lah uuccâm) sehe
• vuáđustâlmijd, moi keežild eidu tunjin kalga mieđettiđ palvâlus, mon lah uuccâm (muštâl, et tun lah vádulâš olmooš já ton lasseen čielgii, maht váddu tiättoo tuu elimist já maht palvâlus iššeed tuu tile já nuuvt ain)
• Lasseet lahtosin máhđulijd tuáhtártuođâštusâid, fysio- tâi toimâterapeutij ciälkkámušâid já eres äššikiirjijd, moh lohtâseh áášán.

Mušte vuolgâttiđ vaidâlus adelum meriääigi siste, tâi mudoi tot ij kielâvuššuu. 

Vádulâšpalvâlusâi äššigâsmáávsuh

Vádulâšpalvâlemlaavâ uáivildem palvâlusah láá iänáážin mávsuttemes, tondiet ko toi vievâst váduliih ulmuuh pyehtih cevziđ argâpiäiválijn tooimâin já toh išedeh sii uásálistiđ ohtsâškode toimáid.

Meiddei ovdánemvádulij sierânâstipšo lii mávsuttem, veikkâ ovdâmerkkân ovdánemváddulaavâ miäldásii asâmist piärroo elettemmáksu.

Sáttupalvâlusâi kevttimist äššigâsâst sáttá perruđ máksu, mii lii enâmustáá siämmáá stuárusâš ko maid ferttiiččij mäksiđ päikkikoddeest kiävtust leijee almolii jotoluv teikkâ toos viärdášuvvee kuáhtulii jotoluv kevttimist.